Borneo

Svou rozlohou 743 330 km² je Borneo třetím největším ostrovem světa a největším ostrovem v Asii. Svou polohou vzhledem k ostatním velkým ostrovům patřícím Indonesii Borneo leží v jejich pomyslném středu - nachází se severně od Jávy, západně od Sulawesi a východně od Sumatry.

Území ostrova je rozděleno mezi tři státy - Brunei a Malajsii na severu a Indonésii na jihu. Indonésii patří zhruba 73% celkové rozlohy Bornea.

Borneo je ze severu a severozápadu omýváno Jihočínským mořem, na severovýchodě Suluským mořem, na východě Celebeským mořem a Makassarským průlivem a na jihu Jávským mořem a Karimatským průlivem. Na západ od Bornea se rozkládá Malajský poloostrova a na severovýchodě jsou Filipíny. Nejvyšším horou Bornea je Mount Kinabalu vysoká 4095 m ve státu Sabah (Malajsie).

Nejrozsáhlejším říčním systémem je systém řeky Kapuas v provincii Západní Kalimantan s délkou 1143 km. Další velké říční systémy jsou Mahakam v provincii Východní Kalimantan (980 km dlouhá) a Barito v provincii Jižní Kalimantan (880 km dlouhá).

Na Borneu se nachází nejstarší systém deštných pralesů - jeho stáří se odhaduje na zhruba 130 miliónů let. Vyskytuje se v nich až 15 000 druhů kvetoucích rostlin, z toho zhruba 3 000 druhů stromů (z toho 267 druhů patří do čeledi Dipterocarpaceae). Dále se zde vyskytuje 221 druhů suchozemských savců a 420 druhů hnízdících ptáků. V řekách a jezerech bylo popsáno zhruba 440 druhů sladkovodních ryb (přibližně tolik, jako na Jávě a Sumatře dohromady). Borneo je povyžováno za centrum evoluce mnoha skupin rostlin i živočichů a také domovem řady endemických druhů. Deštný prales na Borneu je jedním z mála zbývajících ekosystémů, kde dosud žije silně ohrožený orangutan. Je také útočištěm řady endemických druhů - ostrovního slona, nosorožce sumaterského, pardála obláčkového i některých druhů netopýrů.

Podle údajů WWF bylo na Borneu jen mezi lety 2007 a 2010 popsáno 123 nových druhů. Tato organizace rozdělila území Bornea do sedmi ekoregionů:

• Nížinný deštný prales, který pokrývá většinu povrchu na Borneu - zhruba 427 500 km²
• Rašeliniště a rašelinné mokřady
• Kerangas neboli vřesovištní lesy
• Sladkovodní mokřady a mokřadní lesy jihozápadního Bornea
• Sundské pobřežní mangrovy
• Horské deštné pralesy na Centrální vysočině ve výškách nad 1000 m nad mořem

Ostrov měl historicky nejrozsáhlejší plochy deštných pralesů. Jejich rozloha se však dramaticky zmenšila valmi intenzivní těžbou dřeva pro malajsijské a indonéské dřevařské firmy. Polovina celosvětové těžby tropických dřev pochází právě z Bornea. Zároveň se dramaticky rozšiřuje plocha plantáží olejových palem, které rychle likvidují poslední území primárních deštných pralesů. Obrovské požáry v letech 1997 a 1998, které byly založeny místními usedlíky, kteří tímto způsobem chtěli získat další zemědělskou půdu a současně mimořádně suché období způsobené klimatickým jevem El Niňo, způsobily další ohromnou devastaci území původně pokrytého deštným pralesem.

Na území Bornea existuje řada národních parků, z nichž některé jsou mimořádně významné tím, že se v nich vyskytují kriticky ohrožené druhy rostlin i živočichů. Několik z těchto národních parků je pod ochranou UNESCO.