Mongolsko

Kompletní databáze ekoturistických informací o národních parcích Mongolska.

Mongolsko, je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou Mapa - Mongolskorepublikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR), ale při pouhých 2,7 milionech obyvatel patří k nejřidčeji osídleným končinám světa.

Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa).

Hlavním městem je Ulánbátar, jehož 844 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území Státu Mongolsko se rozkládá na části území tzv. Vnějšího Mongolska, zatímco tzv. Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové repubiky.

Po vzniku Kazachstánu Mongolsko přestalo být největším vnitrozemským státem světa (zaujímá druhou pozici), je však státem nejvíc odlehlým od moře (700 km). V západovýchodním směru měří 2 392 km, od severu k jihu 1 259 km. Délka hranic činí 8 161 km, z toho 3 485 km připadá na hranici s Ruskem a 4 676 km představuje pomezí s Čínskou lidovou republikou.

Velká část země má charakter náhorní plošiny s průměrnou nadmořskou výškou přesahující 1 500 m; pouze 19 % rozlohy země se nachází pod úrovní 1 000 m. Nejnižším bodem je hladina jezera Choch núr (532 m) v nejseverovýchodnějším cípu země. Zatímco jihovýchod a jih Mongolska je jen mírně zvlněný a zbrázděný stržemi, na severu a zejména na západě se zvedají vysoká pohoří Východní Sajan, Changaj a Mongolský Altaj (s nejvyšší horou země Chüjtun vysokou 4 374 m), rozčleněná hlubokými údolími. Na jihu Mongolska pak daleko k východu vybíhá o něco nižší pásmo Gobijského Altaje. Celý jih a jihovýchod Mongolska zaujímá nejsušší a nejnehostinnější část země - poušť Gobi.

Mezi horami na západě se nachází celá řada velkých bezodtokých jezer ; tato oblast bývá proto nazývánaMongolsko - krajina Jezerní pánev. Zde se prostírá největší mongolské jezero Uvs núr (3 350 km²), dále Char Us núr, Chjargas núr, Ačit núr aj. Další velké jezero, Chövsgöl núr (2 620 km²), leží na severu země. V kontrastu s jihem, postrádajícím stálé vodní toky, v severní části země existuje poměrně hustá říční síť. Největšími řekami jsou Orchon a Selenga, které odvádějí vodu do ruského jezera Bajkal, patří tedy k úmoří Severního ledového oceánu. Selenga je na dolejším toku při ruských hranicích dokonce využívána pro lodní dopravu. Východ země odvodňuje do čínského jezera Chu-lun a dále přes Amur do Tichého oceánu řeka Cherlen.

Na území Mongolska je několik nádherných národních parků, které určitě stojí za to navštívit. Kromě těchto parků je však téměř nedotčená příroda na i na většině ostatního území Mongolska, což je v dnešní době naprosto ojedinělý jev. Turistická infrastruktura je dosud vyvinuta jen velmi omezeně. Většinu cest je proto potřeba podnikat terénními vozy, na koních a velbloudech nebo pěšky. Podobné je to i s ubytováním - při cestách za krásami Mongolska je nutno počítat s noclehy ve stanu nebo v jurtách, i když s maximálním komfortem možným v daných podmínkách.

Podrobné informace o národních parcích Mongolska.

K dispozici je zde databáze jednotlivých národních parků této země. Pokud máte libovolný dotaz můžete je nám okamžitě zaslat prostřednictvím připojeného informačního formuláře.

Altai Gobi , Altai Tavan Bogd

Gobi Gurvansaikhan , Gorkhi - Terelj

Khan Khentii , Khan Khokhii Nuruu , Khar Us Nuur , Khorgo - Terkhiin , Khövsgöl , Khustain Nuruu

Noyon Khangai

Tsambagarav Uul

Uvs Nuur



Pole označená (*) musíte vyplnit.

Ověřovací kód