Deštné pralesy

Tropické deštné pralesy jsou místem s největší biodiverzitou rostlin i živočichů na Zemi. Velké plochy pralesů jsou dosud na třech kontinentech - v Asii, Africe a hlavně v Jižní Americe. Řadu těchto destinací lze poměrně snadno navštívit.

Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný ekosystém s trvale teplým a vlhkýmTropický les - mapa oblastech podnebím. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700-2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento ekosystém nalezneme zejména v rovníkovýchoblastech, byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do subtropů. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku.

Tropický deštný prales je ekosystém s největším počtem druhů organismů (druhová diverzita), většina z nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v tropických lesech žijí 2/3 všech známých rostlinných a živočišných druhů této planety.

Tropické stromy mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u stromů vyšších šířek. Vzhledem k obrovské konkurenci o světlo, které přispívá hustota vegetace i podnebí přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z nejvyšších stromů. Vzhledem k rozsáhlosti stromového patra lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A–C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí.

Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (deskové kořeny) na spodku kmene. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály tudy proudí rozpuštěné živiny z kořenů.

Velké listy jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z listu na podporu transpirace (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy A.

Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo lián. Rostliny s epifytickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o sluneční světlo. Tyto rostliny (např. orchideje nebo bromélie nejsou parazity a stromům nijak neškodí).

Kůra stromů často bývá velmi tenká, často jen 1–2 mm hrubá. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chrání trny.

Objevuje se u nich vývin květů (a z toho plody) přímo z kmenu. Tomuto jevu se říká kauliforie.

Podrost v deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v lese poměrně snadno pohybovat. Jsou-li koruny stromů z nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin, křoví a malých stromů zvaných džungle.

Tropické deštné pralesy se nazývají „klenoty Země“, „plíce Země“ a „největší lékárna světa“, protže mají nezastupitelný význam pro přeměnu oxidu uhličitého na kyslík a zároveň jsou dosud téměř neprobádaným zdrojem léčiv z rostlin zde rostoucích.

Albatros Travel and Expeditions organizuje cesty do oblastí deštných lesů, kterých se může zúčastnit každý i méně zdatný člověk. Z naší aktuální nabídky se deštné pralesy nacházejí v národních parcích:

Madagaskaru - národní parky a rezervace na východě, jihovýchodě a severovýchodě ostrova 

bližší informace

Tanzanie - hlavně úpatí horských parků severní a západní části země

bližší informace

Indonesie - řada národních parků zejména na západních ostrovech (Sumatra, Kalimantan, Jáva a Sulawesi) a dále na východě (Irian Jaya)

bližší informace

Sri Lanky - jediný národní park na jihozápadě země

bližší informace

Vietnamu - lokality deštných pralesů sporadicky roztroušené po celém území státu

bližší informace

Ekvadoru - téměř výhradně národní parky ve východní části země, na východ od And

bližší informace

Peru - národní parky ve východní části země, na východ od And

bližší informace

Venezuely - většina ploch deštných pralesů se nachází v jižní části země, ale i na severu je několik parků s tímto ekosystémem. Střed země naopak je většinou bez rozsáhlejších lesů.

bližší informace