Moře a mořské pobřeží

Moře a mořské pobřeží je asi to, co si nejvíce lidí z vnitrozemí představuje jako ideální prostředí k rekreaci. Naším záměrem je ukázat, že ekosystémy příbřežního moře a pobřeží jsou často mimořádně zajímavé a nabízejí mnohem víc prostoru k aktivnímu odpočinku než jen komplexy hotelů a nekonečné přelidněné pláže.

Moře je velká plocha slané vody, spojená se světovým oceánem.

Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). OkrajováMořské pobřeží moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování nebo naopak přítoku říční vody výrazně vyšší či nižší slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost (salinitu) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potencionální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají salinitní mapy generované přístroji zvanými solnografy, jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry.

Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.

Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety Země a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m.

Pobřeží je přilehlá oblast styku mezi pevninou a oceánem, která je v mapách zakreslována jako linie.

Rozlišují se dva základní typy pobřeží - a to kliffové pobřeží a plážové pobřeží, jenž se od sebe liší stavbou.

Kliffové pobřežíJe tvořeno skalními útvary, které tvoří ostrý přechod mezi oceánem a pevninou a které se nazývají útesy. Vlivem erozivní činnosti vody je pevnina postupně zatlačována a horninový materiál odnášen do vody. Vznikají různé specifické útvary jako suky, skalní brány či abrazní mořské terasy.

Plážové pobřeží se vyznačuje tím, že zde mořská voda ukládá materiál, který abrazní činností odnáší jinde. Vznikají tak rozsáhlé oblasti vyplaveného písku, který se formuje do pláže. Vlivem odnosu větru dochází ke vzniku písečných dun.

Pobřeží se dále může dělit na menší dílčí jednotky, které jsou specifické pro lokální oblasti:

  • útes - skalní těleso vystupující z moře, či se nad ním tyčící
  • delta - místo, kde se do moře/oceánu vlévá řeka
  • pláž - oblast, kde jsou značné nánosy písku
  • kosa, atd.

Příbřežní moře jsou známa jako mimořádně bohaté a rozmanité ekosystémy s vysokou druhovou diverzitou hlavně různých živočišných skupin. Mezi tyto ekosystémy patří i korálové útesy , které jsou pro potřeby těchto stránek vyřazeny i jako samostatná stránka. Druhové složení bezobratlých i obratlovců v mořích podél pobřeží se výrazně liší podle zeměpisné šířky (teploty vody) i podle charakteru mořského dna a případného rostlinného porostu na dně. Významnou roli hraje i salinita a čistota vody. V oblastech dosud nedotčených masovou turistikou lze snadno pozorovat velmi bohatý a rozmanitý život těchto vod.

Mořské pobřeží z hlediska ekoturistiky je nesmírně vděčným ekosystémem nebo spíš soustavou ekosystémů. Když pomineme pláže využívané turistickým průmyslem, pak na písku a písečných dunách nacházíme pozoruhodnou halofilní vegetaci. Počtem druhů je sice dost chudá, ale různá přizpůsobení k životu v těchto podmínkách tvoří z těchto rostlin mimořádně zajímavý objekt. Fauna písečných pobřeží je většinou poměrně chudá. Běžně se zde vyskytují různé druhy krabů, raků poustevnických a některé další skupiny bezobratlých. V tropických a subtropických oblastech se často zde setkáváme s mangrovovými porosty , které jsou samostatným světem a je jim věnována i samostatná stránka.

Kliffové pobřeží bývá z hlediska ekologie a biologie mnohem zajímavější a rozmanitější. Často se zde setkáváme např. s ptačími útesy - hnízdišti tisíců párů mořských ptáků. Také flóra je v těchto místech nesrovnatelně bohatší vzhledem k tomu, že půda nebývá tolik zasolená jako na písku.

Atraktivita moří obecně, malebnost mořského pobřeží a většinou i snadná dostupnost tvoří tyto oblasti jedním z nejčastějších výprav za krásami přírody. Albatros Travel and Expeditions organizuje cesty a expedice do řady oblastí, kde se dosud nacházejí zachovalé ekosystémy příbřežních moří a mořského pobřeží na různých kontinentech, kterých se může zúčastnit každý i méně zdatný člověk. Z naší aktuální nabídky se tyto ekosystémy nacházejí v národních parcích:

Španělska - tři ostrovní národní parky

bližší informace

Jihoafrické republiky - pobřeží na jihu země 

bližší informace

Madagaskaru - významné lokality hlavně na jihu, západě a severovýchodě ostrova

bližší informace
Tanzanie - pobřeží na východě země

bližší informace
Indonesie - mnoho národních parků téměř na všech ostrovech

bližší informace

Sri Lanky - čtyři národní parky na sevrozápadě a jihovýchodě

bližší informace

Vietnamu - několik národních parků podél pobřeží na východě země

bližší informace
Nového Zélandu - příbřežní národní parky na hlavních ostrovech

bližší informace

Kanady - národní parky na východě, severu a západě země

bližší informace

Chile - příbřežní parky hlavně na jihu země a oceánské ostrovy

bližší informace

Ekvadoru - dva národní parky na západě země + Galapágy

bližší informace
Peru - tři národní parky na západním pobřeží

bližší informace
Venezuely - řada národních parků na severu země

bližší informace