Krasová území a jeskyně

Krasové oblasti jsou vždy velmi atraktivním cílem pro každého milovníka přírody. Krasové jevy (jeskyně, propasti a další) se vyskytují pouze na vápencovém podladu a úzce souvisejí s chemickými pochody v této hornině. Často se v takových oblastech vyskytují i poměrně efektní jevy - ponorné řeky, krápníková výzdoba atd. V těchto oblastech bývá i specifická flóra a fauna.

Kras je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny (vápenec či dolomit, sádrovec, halit). Voda vsakující z povrchu do podzemí rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy.

Krasové oblasti jsou málo zemědělsky úrodné, neboť v nich došlo k odstranění většiny zvětralinového pláště.

Obnažená krajina krasových oblastí je náchylná podléhat chemickému zvětrávání, které jeKrasové území převážně dílem vody a vzdušného CO2. Z chemického hlediska dochází k reakci vzdušného oxidu uhličitého s vodou za vzniku slabé kyseliny uhličité. Slabě koncentrovaná kyselina začne postupně rozrušovat vápencový podklad, se kterým přechází do další chemické reakce, během které se uvolňuje kationt Ca2+ a hydrogenuhličitanový aniont. Chemické rozrušení horniny neustále postupuje a umožňuje tak vytváření někdy až bizarních tvarů v krajině.

Krasové jevy - krasové oblasti jsou protkány mnohými geologickými útvary, které rozdělujeme podle jejich vzniku na primární a sekundární krasové jevy.

  • primární jevy - jsou jevy, které vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, krasová jezírka, krasové kapsy, geologické varhany, úvala, polje, slepé údolí, pěnovcová kaskáda, jeskyně, jama atd.
  • sekundární jevy - jsou jevy, které vznikají opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí a jejich opětovným návratem do pevného skupenství - sintr. Nejznámějšími sekundárními jevy jsou obecně krápníky, které odborná veřejnost přesněji označuje podle směru jejich růstu na brčko, stalaktit (roste od stropu jeskyně), stalagmit (roste ode dna jeskyně vzhůru), stalagnát (spojení stalagmitu a stalaktitu v jednolité těleso). Dále například závoje, excentrické krápníky, jeskynní růžice, „nickamínek“, jeskynní perly, travertinové hrázky atd.

Rychlost postupu erozní činnosti vody se přímo zvětšuje, čím více je narušena celistvost masívu. Vsakující voda postupuje po drobných puklinkách, které svojí erozní činností rozšiřuje. Svojí reakční schopností voda rozleptává skálu, rozpouští minerály a odvádí je v podobě roztoku. Z drobných prasklinek se stávají pukliny. Následující eroze pukliny neustále zvětšuje až nám začnou vznikat primární útvary, které známe pod pojmem jeskyně.

Jeskyně a jeskynní komplexy jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba iJeskyně desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v nadloží se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme propast, když dojde k propojení se zemským povrchem (v Česku nejznámější je propast Macocha v Moravském krasu). Když se zřícená část nepropojí se zemským povrchem, vzniká veliká klenuté prostora, kterou nazýváme dóm.

Ekosystémy krasových oblastí mají svá výrazná specifika. Vzhledem k nedostatku povrchové vody (dešťová voda se rychle vsakuje do velkých hloubek), bývá zde typickým ekosystémem suchý les nebo step . Navíc ve srovnání s okolní krajinou jsou vápencové biotopy výrazně teplomilnější. Tomu odpovídá často i složení živočišných společenstev, tvořících teplomilné enklávy.

Zcela unikátní bývá jeskynní fauna. Tvoří ji velmi často netoýři a některé druhy ptáků drobných savců. Kromě nich se zcela individuálně objevují vyhraněně jeskynní druhy ať obratlovců (ryby, obojživelníci) nebo bezobratlých (brouci, pavouci, rovnokřídlý hmyz a další), které mají různá přizpůsobení k životu ve tmě a naopak těmto živočichům často zakrňují oči. Tyto druhy vždy jeví vysoký stupeň endemismu, někdy se vyskytují pouze v jediné jeskyni.

Krasové oblasti a jeskyně jsou vždy jedním z nejatraktivnějších cílů ekoturistických cest. Bývají učebnicí krajinné ekologie i ekologie společenstev. Krasová krajina svou krásou a bizarností láká k podrobnějšímu průzkumu a fotografování.

Albatros Travel and Expeditions organizuje cesty a expedice do řady nejzajímavějších krasových oblastí a jeskyní na různých kontinentech, kterých se může zúčastnit každý i méně zdatný člověk. Z naší aktuální nabídky se tyto ekosystémy nacházejí v národních parcích:

Španělska - severní horské národní parky

bližší informace

Madagaskaru - západní a severozápadní část ostrova

bližší informace
Vietnamu - rozsáhlé krasové oblasti na severu země

bližší informace
Nového Zélandu - sever a severozápad Jižního ostrova

bližší informace

Kanady - tři parky na západě a jeden na východě země

bližší informace

Peru - dvě lokality ve střední a severozápadní části země

bližší informace
Venezuely - tři lokality na severovýchodě a severozápadě země

bližší informace